Evropský parlament (EP) má sídlo ve Štrasburku a tři pracovní místa - Štrasburk, Brusel a Lucemburk. Tento relativně velký počet sídel EP související s jeho historickým vývojem je od prvého počátku až do dnešní doby stále sporný. Od roku 1979 volí občané EU evropské poslance každých pět let v tajných, přímých volbách. EP je tímto nejen jediným orgánem v Evropské unii, který je volen přímou volbou, ale zároveň také jedinou nadnárodní institucí na celém světě, jež je touto formou volena. Mimo to je EP jediným orgánem v EU, který se schází a rokuje veřejně. Od jeho založení v roce 1952 se několikrát zvýšily jeho kompetence v právních předpisech EU, především však díky Maastrichtské smlouvě z roku 1992 a naposledy Lisabonskou smlouvou, která vstoupila v platnost 1. prosince 2009. Po červnových volbách v roce 2009 začalo již 7. legislativní období Evropského parlamentu, ve kterém dnes působí 736 poslanců z 27 členských zemí.
Evropský parlament (EP) má klíčové tři úlohy: legislativní činnost (zákonodárství), kontrola rozpočtu, schválení Evropské komise
EP schvaluje evropské zákony (směrnice, vyhlášky, rozhodnutí). Tuto legislativní pravomoc sdílí společně s Radou Evropské unie. Díky Lisabonské smlouvě jsou si u většiny politických oblastí EP a Rada rovnocennými partnery. Iniciativní legislativní texty Evropské komise (EK) mohou být až do druhého čtení odmítnuty jak EP tak i Radou. Při třetím čtení však musí dojít ke konsensu. Tento zákonodárný systém je obdobný tomu, kterými disponují národní parlamenty členských zemí. Avšak národní parlamenty nemohou z vlastní iniciativy navrhovat legislativní texty jak je to možné u EP a také nesdílí legislativní pravomoc s vládou. Minimální pravomoc má EP v bezpečnostní, zahraniční a obchodní politice.
EP a Rada rozhodují o rozpočtu EU. Evropská komise z pravidla předkládá návrh rozpočtu na každý rok. Úlohou EP a Rady je pak tento rozpočet schválit.
EP hraje důležitou roli při schvalování Evropské komise. Předsedu EK navrhuje Rada, která však musí při jmenování zohlednit politický výsledek evropských voleb. EP pak navrženého kandidátaje jednom ze svých plenárních zasedání odmítne či schválí. Předseda EK následně jmenuje komisaře do svého týmu, o kterých jako celku musí EP rovněž rozhodnout.
V současné době je EP složen ze sedmi politických skupin (frakcí) a 28 nezávislých poslanců. Na rozdíl od národních parlamentů jsou poslanci sdruženi podle politické, nikoliv národní příslušnosti. Poslanci mohou založit novou frakci za předpokladu, že tato frakce bude mít nejméně 25 členů a zároveň tito členové budou zástupci nejméně jedné čtvrtiny z dnešních 27 členských států. Poslanci volí předsednictvo EP, jehož úkolem je mimo jiné řídit vnitřní chod a organizaci Parlamentu. Předsednictvo se skládá z předsedy a 14 místopředsedů, jejichž mandát trvá z pravidla 2,5 roku. Předseda reprezentuje Parlament na mezinárodní úrovni a zastupuje Parlament při jednáních ostatních evropských institucí, např. Rady EU. Současným předsedou Evropského Parlamentu je Jerzy Buzek (EPP). Stejně tak jako v národních parlamentech se evropští poslanci specializují na různá odborná témata, která jsou podle tématiky rozdělena do 20 stálých výborů. Jejich hlavní úlohou je důkladná příprava legislativních podkladů pro plenárním zasedání. Výbory z pravidla zasedají v Bruselu.